35. HUSA KLUB: Ubavit k smrti

Na čem pracuje ČT Brno? Pro koho tvoří a jaké cíle si klade? Jaká je dnes role veřejnoprávních médií?
Televize zábavná. Televize tvůrčí. Televize jako Brno.

35. HUSA KLUB: Ubavit k smrti
úterý 2. 12. 2014 18:00-20:00 h, Divadlo Husa na provázku, Zelný trh 9, Brno

diskutují:
Jan Souček, ředitel České televize Brno
Jiřina Budíková, vedoucí vývoje programu ČT Brno
Kamila Zlatušková, kreativní producentka ČT Brno
Jiří Strnad, filmař na volné noze, předseda Filmium o.s.
moderuje kněz a publicista Jan Hanák, www.hoha.cz
www.husaklub.cz/program

Co bude tématem prosincového Husaklubu? Máte sny, vize, představy? Filozofujete o smyslu audiovizuální tvorby? O smyslu a vývoji televizní tvorby? Kam to vede a kam byste chtěli, aby to vedlo a dokážete to nějak ovlivnit?

Televize historicky vznikla za určitých okolností, souvisí s vývojem masové společnosti, jejíž podoba se ovšem v posledním desetiletí významně mění. Koncept malé skupinky tvůrců a drtivé masy konzumentů audiovizuální produkce se překlápí ve prospěch spousty amatérských a mnohdy i šikovných tvůrců. Videoblogeři zaznamenávají za pár hodin desítky tisíc přístupů i v rámci Česka, přičemž hranice tady nehrají přílišnou roli. A dá se tím i slušně vydělávat. Youtube jako nejsledovanější televize? A co na to „kamenné“ televize? Mají Youtube konkurovat? Nebo nabízet něco, co internet nikdy nabídnout nemůže? A co to je?

Má smysl točit velké filmy? Ale jak chcete natočit opravdu dobrý film bez mecenáše? A je takovým zákonně ustanoveným mecenášem Česká televize? A mají vůbec tuzemské televize odvahu investovat do nevyzkoušených nadějných konceptů? Váží si tvůrců nebo je drtí nezájmem o jejich denní ekonomické potřeby?

Velké množství ochotníků plodí pár špičkových herců, kteří zase inspirují ty ochotníky. Přesto, či právě proto ochotník není špičkový herec, ale každý ve svém prostředí je přesně tím pravým. Je tomu podobně v audiovizi? Má „kamenná“ televize nadbíhat středoproudu a nabízet stále víc zábavy a nivelizovat zpravodajství-dokument-film a činit z nich jednu kaši k popukání? Nebo má naopak držet a rozvíjet to nejlepší v oboru, má rozvíjet audiovizi jako druh umění? Jak správně činit dobré populárním a populární dobrým, aniž by se pozice nevychylovala k jednomu extrému bezbřehé audiovizuální zábavy, ani k druhém extrému vysokointelektuální nudy? Kupříkladu poezie přeložená pro středoproud se stává plochým informačním textem, tedy zaniká. Je ale možné lidi středoproudu učit vnímat poezii, aniž by přestali být sami sebou? A je to dobrá metafora?

Tedy takto nějak. A pokud vás napadne jiná otázka či příspěvek, přineste ho, vneste ho, budete mít možnost. Těšíme se:) Jan Hanák a Husa klub


Comments are closed.