Švédská solidarita & česká svoboda

Píše se rok 1978. Třicet dlouhých let svírá kazajka totalitního komunistického režimu původně demokratické Československo. Deset let ho okupují vojska varšavské smlouvy. Tisíce obyvatel je pronásledováno, zatýkáno, vyslýcháno a vězněno za své politické a náboženské názory, kulturně-uměleckou činnost, či obhajobu lidských a občanských práv. Přes tři sta československých spisovatelů a novinářů má zakázáno publikovat. Z knihoven zmizely stovky titulů nepohodlných autorů. Snad právě proto jsou to básníci a spisovatelé – autoři prohlášení Charty 77, kteří nejhlasitěji brojí proti teroru a okupaci, volají po svobodě slova a respektování mezinárodních dohod. Jejich básně, fejetony a literární práce kolují mezi lidmi v opisech a působí jako protiváha režimní propagandy.

V květnu 1978 přichází do Stockholmu na světový kongres PEN-klubu dopis dramatika Václava Havla, kterým vyzývá k mezinárodní solidaritě s vězněnými: „… ve vyspělé kulturní zemi uprostřed Evropy lze zavírat mladé lidi za to, že se zajímají o jinou literaturu, než povoluje stát, že si ji opisují. To je útok na samu podstatu kultury jako prostoru vůle člověka žít v souladu sám se sebou a žít v pravdě.“ Výzva nezůstává bez odezvy. Prezident mezinárodního PEN-klubu, švédský spisovatel a novinář Per Wästberg iniciuje udělení ceny Monismanien Chartě 77 za její boj za svobodu slova. Cenu přebírá František Janouch na uppsalské univerzitě 5. prosince 1978 a částka 15000 SEK je prvním darem nově založené Nadace Charty 77. Nadaci v následujících 12 letech finančně podporují PEN-kluby ve Skandinávii, Open Society Fund George Sorose, různé veřejné sbírky, umělecké, novinářské a studentské organizace a další tisíce a tisíce drobných přispěvatelů. Přes několik milionů SEK je postupně posláno ze Stockholmu do Československa. Peníze jsou rozděleny desítkám rodin s dětmi, jejichž živitelé byli z politických důvodů propuštěni z práce nebo odsouzeni do vězení. Tvůrčí stipendia umožňují perzekuovaným umělcům, spisovatelům, vědcům a jiným osobám vytvořit nebo dokončit umělecká či vědecká díla. Nadace podporuje vydání 77 titulů zakázaných autorů. Nadace také kupuje a dopravuje do Československa několik desítek tisíc knih, časopisů, desek, kazet a videokazet.

Jde o to nevzdat to. Ledy musí puknout. Přichází listopad 1989. Ve víru nečekaných událostí Sametové revoluce se hroutí totalitní systém se všemi represemi a Československo se mění v demokratický stát. Již 28. listopadu 1989 přilétá František Janouch do Prahy s řadou počítačů a tiskáren pro Občanské fórum a pro další vznikající organizace. První generace vyrůstá v navrácené svobodě. Mnohaletá švédská solidarita a pomoc se proměňuje ve čtvrt století české svobody. Tisíceré díky za to!

Tomáš Mozga, Uppsala, srpen 2014

Plakát [PDF 941 kB]


Comments are closed.